V období protektorátu okupační síly prosazovaly svou autonomii i pomocí tisku. Do cenzury nezasahovaly přímo, ale pomocí orgánů české státní správy. Vláda 6. prosince 1938 rozhodla, že předběžná tisková prohlídka bude prováděna úředníky Ústředí tiskové dozorčí služby (ÚTDS), které spadaly pod tiskový odbor Předsednictva ministerské rady (TO PMR) v čele se Zdeňkem Schmoranzen.
ÚTDS mělo na starosti cenzuru a dávalo pokyny cenzorům, kteří pracovali v jednotlivých redakcích. TO PMR zároveň vydával Informace pro šéfredaktory, aby věděli o čem mohou psát a jakým způsobem. V ÚTDS měli cenzoři službu 24 hodin denně, kontrolovali články, fotografie i inzeráty a hodnotili jak obsah textu, tak formu.
První kontrola se prováděla v redakci, kde text zhodnotil spolu s šéfredaktorem i domácí cenzor. Pokud byl rukopis, obsah a signální výtisk v pořádku, poslal jej cenzor ke kontrole na ÚTDS. Až po konečném schválení tímto úřadem mohly jít noviny do tisku.
Čtenáři nesměli poznat, že došlo k cenzurnímu zásahu. Cenzoři tedy nejen škrtali, ale také vpisovali nový text.